Neber protinabídky, neber protinabídky, neber protinabídky

Každý aspoň trochu zkušený personalista ti potvrdí, že protinabídka je ve své podstatě zaměstnavatelův poslední, pocit viny zneužívající, extra zoufalý pokus o vnitrofiremní úplatek. A jako u klasických úplatků zde proto platí staré dobré české moudro:

Jinými slovy, přijmout protinabídku je ten nejšpatnější ze špatně špatných nápadů.

V momentě, kdy taková nabídka přijde, jsi totiž obvykle ve fázi, kdy už jsi udělal/a všechno, co šlo, abys svoje pracovní podmínky, plat a celkovou spokojenost na současné pozici zlepšil/a, ale bez většího úspěchu. Opravdu si myslíš, že prosté zvýšení platu vyřeší všechno, co tě na současné práci štve?

Stojí taky za to se ptát, co tví šéfové protinabídkou sleduje.

Fakt si konečně uvědomili, že máš pro firmu větší hodnotu? Nebo se jim prostě nechce teď zrovna hledat tvojí náhradu a zvýšením tvého platu si kupují čas? Je taky na místě popřemýšlet, odkud tyhle peníze navíc berou.

Překvápko: Je to z tvého příštího povýšení. Pokud protinabídku přijmeš, můžeš v příštích pár letech na „level up“ rovnou zapomenout. 

Aby toho nebylo málo, celá tahle anabáze samozřejmě poznamená tvůj vztah se šéfy. Budeš už vždycky považovaný/á za problematického zaměstnance a taky první na řadě v případě snižování stavů.

K tomu všemu mysli na tu společnost, ke které jsi původně chtěl/a přejít - protinabídce musela logicky předcházet nabídka - a u které si odstoupením od smlouvy na poslední chvíli nadobro zabouchneš dveře.

Takže se drž svého původního úsudku, nezapomeň proč z původního místa chceš odejít a co se ti na nové práci líbí. Nejenom že je to korektní jednání, ale dlouhodobě se ti vyplatí.

Mezi 75 a 90 % lidí, kteří protinabídky přijmou stejně do půl roku práci opustí právě kvůli těm důvodům, o kterých jsme mluvili před chvílí. 

Sečteno podtrženo: pokud je ti tvá kariéra milá, pošli svého zaměstnavatele i s proti nabídkou někam. Ale pokud možno slušně. Pálit mosty se totiž taky nevyplácí.